Pasivní výstavba měla dlouho mnohých odpůrců a spojovala se s množstvím předsudků. V současnosti však jde o stále oblíbenější volbu stavebníků. Motivem jsou nejen nižší provozní náklady, ale i ekologické hledisko.
Zásady pasivní výstavby
(Podle Centra pasivního domu)
- Situování pozemku
Ideální je volit pozemek tak, aby vám netienila okolní zástavba, což může značným způsobem snižovat solární zisky, které jsou v případě pasivních domů podstatné. Vhodné je vyhnout se nechráněným polohám na rovinách či exponovaným místům na hřebenech. - Orientace na světové strany
Absolutně ideální lokalitu na stavbu pasivního domu představuje jižní svah, který umožňuje, aby dům maximálně těžil ze solárních zisků prostřednictvím jižní zasklené fasády. - Tvar domu (Optimalizace poměru A / V)
Nejzásadnějším parametrem je dosažení co nejnižšího poměru mezi ochlazovanou plochou obvodového pláště (A) a zastavěným prostorem (V). Čím je poměr A / V nižší, tím nižší je spotřeba energie. V praxi je vhodný tvar pro pasivní dům kostka, respektive kvádr. - Tepelné zónování dispozice
Důležitým faktorem je správný návrh dispozice, při které se použije tepelné zónování. Obytné místnosti by měly být orientovány na sluneční strany, aby dosáhly co nejvíce pasivních solárních zisků. Vhodná je orientace na jih, jihovýchod a jihozápad. Vstup zda technická místnost by měly být situovány na sever. - Návrh obvodového pláště
Typů obvodových konstrukcí pro stavbu pasivního domu je několik. Může jít o masivní zděnou nebo betonovou konstrukci, nebo dřevostavbu. Výhodou masivních konstrukcí je větší schopnost akumulace tepla, v případě dřevostaveb zase menší tloušťka stěn (nižší zastavěná plocha a s ní spojené nižší náklady). - Vyloučení tepelných mostů
Malými otvory a netěsnostmi v obálce budovy uniká teplo spolu s vlhkostí a vzniká nebezpečí, že vnitřní vlhkost bude kondenzovat uvnitř konstrukce a může ji poškodit. Úkolem projektanta je dům navrhnout tak, aby ke vzniku takových tepelných mostů nedocházelo. - Výplně otvorů
Jelikož okna jsou běžně asi pětkrát tepelně slabší než obvodové konstrukce, tvoří v případě pasivních domů nejslabší článek. Jsou však zdrojem solárních zisků a při optimalizovaném návrhu jsou celkově ziskové a pokryjí až více než třetinu potřeby tepla na vytápění. Důraz je třeba klást na jejich vhodnou orientaci, velikost a kvalitu. - neprodyšnost obálky
Jednou z podmínek pasivního domu je vysoká míra těsnosti obálky, přičemž se není třeba obávat, že by dům „nedýchal“ – potřebnou výměnu vzduchu zajišťuje dostatečné větrání. V celém objektu je proto nezbytné vytvořit spojitou vzduchotěsnou obálku bez zbytečných přerušení. Pro kontrolu těsnosti slouží tzv. blower-door test. - Řízené větrání s rekuperací
O potřebnou výměnu vzduchu se stará systém řízeného větrání se zpětným ziskem tepla z odpadního vzduchu, tzv. rekuperací. Ta je zásadní pro vysoký komfort bydlení, protože eliminuje tepelné ztráty a jiné nevýhody spojené s běžným větráním okny. Do místnosti vždy proudí vzduch blízký teplotě místnosti, nevznikají tu teplotní rozdíly ani průvan. - Zdroj a distribuce tepla
Pasivní dům má tak nízké tepelné ztráty, že zdrojem tepla může být prakticky cokoliv. I během nejchladnějších dní se pohybují na úrovni 10 až 15 W / m2. Na vytápění místnosti s plochou 15 m2 pak vystačí výkon zdroje asi 200 W, což je tak málo, že v celoroční bilanci spotřeby energie se výrazněji projevuje příprava teplé vody.
Jaký je pasivní dům?
Energeticky pasivní dům označuje mezinárodně uznávaný standard budovy s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění i chlazení – jen 15 kWh / m2 ročně, případně ještě méně. Je současně základem pro téměř nulové domy, které budou u nás po přijetí nové tepelně normy, která zohledňuje cíle evropské směrnice, povinné.
Energetické nároky pasivního domu:
Potřeba tepla na vytápění:
≤ 15 kWh / m2 za rok
Potřeba energie na vytápění, přípravu teplé vody a provoz vzduchotechniky:
≤ 42 kWh / m2 za rok
Celkové množství primární energie spojené s provozem domu včetně domácích spotřebičů:
≤ 120 kWh / m2 za rok
ideální tvar
Ideální tvar pasivního domu je koule, která je však pro stavbu nevhodná. V praxi je nejvhodnější kvádr s delší stranou otočenou k slunci. Ta totiž generuje větší solární zisky, což je v energetické koncepci stavby mimořádně důležité.
Zkušený projektant si s výstavbou pasivního domu dokáže poradit i v situaci, že pozemek nemá právě nejvhodnější orientaci, jak to bylo v tomto případě, kdy na jih směřuje jen roh domu. Stavba představuje kompaktní kostku (doplněnou o garážové stání), která patří k doporučeným tvarem.
